FuckUp Nights:Špatné příběhy s dobrým koncem

Současná kultura a sociální sítě v nás vyvolávají tlak vytvářet kolem sebe status úspěšnosti. Chyby neděláme, a když, tak ať o nich hlavně nikdo neví. Doma ani kamarádům v hospodě u piva neříkáme, co se nám nepovedlo. Možná se odhodláme po pěti panácích, z čehož nám druhý den zůstane v hlavě spíš kocovina než poučení z toho, co nedělat.

Jakmile ale zapadne slunce, rozsvítí se reflektory jednoho pódia v Praze, kde se mluví o průserech veřejně, bez ostychu a za potlesku stovek lidí. Tím místem jsou večerní eventy FuckUp Nights, jenž měsíc co měsíc plní sály pražských undergroundových prostorů. Protože ty nejlepší nápady se zrodily v pádu na hubu.

Život není peříčko

FuckUp Nights je neformální konference ze zcela jiného soudku, než jsme zvyklí. Spíkři na pódiu dostanou k dispozici čtvrthodinku, kdy můžou ostatním sdělit krutou pravdu o tom, co v životě podělali, s vědomím, že je nikdo soudit nebude. Smyslem večera není litovat se či oplakávat svá minulá rozhodnutí, právě naopak, má nás to naučit, že průšvihy, chyby a nepovedené projekty k životu jednoduše patří. Na druhou stranu, proč dělat chyby, které si před námi vyžral už někdo jiný? I obyčejná desetiminutová přednáška vám třeba v budoucnu může zachránit život, manželství či podnikání. Až opustíte sál, udělejte radši vlastní botu a nebojte se o ní říct svému okolí. Uvidíte, že vám poděkují.

Ptáte se, kdo se může bavit na úkor neštěstí druhého? Není to zvrhlé? Není! Nepotkáte zde ztracené existence, jež si přišly obhájit svůj neúspěch. Naopak, vplujete do kotle docela podnikavých lidí, kteří jsou třeba teď na začátku cesty, staví start-up, vymýšlejí převratné projekty nebo čelí nějaké krizi a potřebují slyšet, že úspěšní se úspěšnými nenarodili. Příběh o tom, jak mladí kluci odjeli do Silicon Valley a uspěli, budí obdiv. Abychom si z daného příběhu dokázali reálně něco vzít, potřebujeme slyšet i druhou stranu téhle pohádky. Než dobyli svět, utopili v tom spoustu prachů, pětkrát jim projekt krachl a byli na pokraji zhroucení. Až když se zcela odhalí, dokážeme v nich vidět ty obyčejné lidi, kteří dělají stejné chyby jako my, a to je úžasně uklidňující pocit.

„Teprve na FuckUp Nights můžeš svobodně odhalit pozadí svého úspěchu na Facebooku.“

Tomáš Studeník, patron FuckUp Nights v ČR

Příběh FuckUp Nights se začal psát v roce 2012 v Mexiku. Partička kamarádů byla znuděná povídáním o samých úspěších, a tak u piva vytáhli na stůl své neúspěšné projekty. Celé to bylo natolik inspirující, že se rozhodli podobné večery zopakovat. Do České republiky tento koncept přinesl Tomáš Studeník z Confidence Digital se svým týmem a my jsme ho v závěru jednoho pražského eventu vyzpovídali.

Co tě na konceptu FuckUp Nights baví nejvíc, proč ses rozhodl přivést jej do Prahy? Co tě na konceptu FuckUp Nights baví nejvíc, proč ses rozhodl přivést jej do Prahy?

Lidé v publiku se většinou na fuckupech docela baví. Mě baví to, že v konečném důsledku si z daného večera odneseš víc než jen fakt, že se zasměješ. Můžeš jít do kina na komedii, ale tady vidíš reálné příběhy lidí. Mojí vizí je, že až se člověk jednou ocitne v situaci, která mu připomene něco, co slyšel na FuckUp Nights, automaticky zbystří pozornost a dá si bacha. A když něco fakt posere, řekne si, že je to vlastně v pohodě, ani ostatní to nepoložilo.

Byli Češi od začátku ochotní mluvit o svých neúspěších? Ty po nich chceš, ať se podělí o nejčernější zákoutí své životní cesty. Jak se na to ty lidi tváří?

Záleží, na koho narazíš. Najdou se i takoví, kteří mi řeknou, že jsou jenom úspěšní, že nikdy v životě nic nezkazili a že nemají co říct. Ty na FuckUp nights radši ani nechceme. Někomu třeba takovýto typ vystoupení nemusí zrovna pasovat do současné životní fáze či osobní kampaně. Na začátku jsme hodně zvali známé osobnosti, abychom přitáhli aspoň někoho. Postupem času už ale od nich upouštíme.

Proč?

Většinou platí, že čím známější osobnost, tím horší příběh. My hledáme zajímavé životní příběhy, a ty v novinách nenajdeš. Většinou pocházejí od lidí, které nikdo nezná. Měli jsme tady spíkry, kteří se třeba chtěli zabít, fetovali nebo skončili na vozíčku, a přesto dokázali jet dál. Naším posláním je takovéto příklady ukazovat nadějným startuperům, kteří mají potenciál posunout naši ekonomiku dál, a my nechceme, aby je zastavil první vážný fail.

FuckUp Nights je koncept původem z Mexika, ale dnes se konají stovky těchto eventů po celém světě. Proč myslíš, že fuckupy tolik táhnou?

Řekl bych, že podíl na tom bude mít i samotné pojmenování. Dej do názvu svého projektu „fuck“, a ať chceš nebo ne, lidi to zaujme. Za druhé si myslím, že lidem se líbí ta neformálnost a opravdovost. Nejsme Facebook, kde se celý den snažíš tvářit úspěšně, a až teprve na FuckUp Nights můžeš doopravdy říct, co se za tvým úspěchem skrývá. Zároveň nemáš strach, že tě ostatní začnou hejtovat nebo tě budou mít za beznadějného loosera.

Já jsem si na vás vygooglila taky jeden takový fuckup – vaši kampaň na HitHitu, kde jste vysbírali 11 %.

Fuckup to byl, ale posunul nás zase jiným směrem a myslím, že správně. Kampaň na HitHitu jsme spustili s cílem zachovat volný vstup na akci, nepovedlo se a my jsme začali vstupenky prodávat. Když to děláš blbě, nikdo ti nezaplatí a nikdo by nechodil, takže jsme se tímto způsobem dozvěděli, že to děláme dobře a že pro lidí to dokonce má nějakou hodnotu a jsou ochotní za fuckupy platit, což mi přijde super.

Kromě Prahy se rozšiřujete i do dalších regionů. Je o faily zájem i mimo naši metropoli?

Já mám pocit, že ty nejlepší FuckUp Nights nebývají nikdy v Praze. Celkově vnímám docela velký rozdíl, atmosféra je super, lidé jsou milí, nemají problém reagovat a ptát se. Oni jsou rádi, že konečně něco dorazilo i do jejich města, protože tam to bývá největší událost měsíce. V Praze máš každý den deset dalších eventů, takže v ostatních městech je publikum rozhodně vděčnější.

Díky za odhrnutí opony FuckupNights a přejeme hodně úspěšných Fuckupů! 

Text: Jana Orlovská / Photo: Petr Vágner

Cult talk s Tomášem Studeníkem

Tomáš přivedl do čech koncept FuckupNights a rozvíjí ho skvělým tempem. Na podiu FuckupNights se již vystřídalo mnoho celebrit i osobnostní byznysu se svými příběhy. Proč Tomáš rád zírá do zdi? Dozvíte se v rozhovoru s Petrem Skondrojanisem