Signal Festival

Signal je prostor. Vytváří prostor. Proměňuje a obohacuje prostor. Každý u nás dostane prostor růst a zkoušet nové věci.

Dřív jsme pracovali hodně odděleně, dneska už jsme v tom prostoru spolu. Víš, co kdo dělá, můžeš se připojit a pomoct ostatním. Máš možnost se dostat ke všemu, co tady tvoříme, nikde nejsou zavřené dveře.

V tuhle chvíli makáme na mnoha věcech. A ty se můžeš ke všem nebo k některým připojit a být součástí kreativního týmu na Žižkově, kde už 12 let sedíme nad Akropolí.

Nabízíme ti prostor pro seberealizaci.  

Rozsah toho, co se nyní v Signalu děje, je oproti předchozím rokům mnohonásobný. Už se to netočí jen kolem festivalu, ale pracujeme na mnoha dalších projektech a připravujeme velké věci.

Právě teď nastává ten správný čas být v Signalu. Lákáme k sobě hlavně lidi, kteří nechtějí rutinu a umí se dobře orientovat v dynamice tvorby. V jednu chvíli tvůj den vypadá nějak a druhý den může být úplně jiný. Je potřeba si hlídat svůj vlastní časový plán a neztratit zodpovědnost za své cíle. Když náhodou pocítíš náznak nudy, stačí se otočit na někoho z týmu a bude o zábavu postaráno.

Mindset našeho týmu stojí na základních lidských hodnotách, na kterých se všichni shodneme – demokratičnost, otevřenost, respekt. Xenofobie ani rasismus u nás prostě nemají šanci a přes dveře kanclu by se nedostaly.

Jsme hrdí, že můžeme rozsvěcet Prahu pro dobrou věc – ať už je to památka na holocaust, podpora Ukrajiny, nebo různé charitativní aktivity. Když se ozve Prague Pride nebo jiná akce s vizí, která s námi rezonuje, jsme připraveni ji podpořit, protože s tím všichni souzníme. Tohle prostředí není pro nikoho, kdo by tuhle společnou vizi a hodnoty nesdílel.

To, co nás dnes v Signalu spojuje, je společná chuť makat pro výsledek a mít v tom srdce. Prostředí Signalu je různorodý, je tu diverzita – někdo má rád umění, někdo sport, někdo rád píše. Všechny ale spojuje vztah k festivalu, ke společnému výsledku a k celkové vizi Signalu.

V Signalu tě bude bavit svoboda, kterou dostaneš. Nebudeš muset dělat věci, kterým nevěříš, a hlavně s lidmi, kterým nevěříš.

A taky se musíme u té práce bavit. Humor a zábava jsou základní ingredience týmu Signalu. 

Každý rok se po konci Signal festivalu vyfotí celý realizační tým, který se skoro nevejde na jednu fotku. Ale core tým Signalu, který celý rok festival připravuje, je malý a komorní. Po celou dobu existence Signalu sídlíme v kancelářích nad palácem Akropolis, které mají své žižkovské kouzlo. I když rosteme, chtěli bychom si tuto osobní atmosféru zachovat. Občas je tady plno, jeden o druhého zakopáváme, někdy se nevejdeme a meetingy máme v předsíni. Nám to nevadí. Máme díky tomu k sobě blíž. A když přijde někdo nový, dokáže se velmi rychle začlenit a stát se součástí týmu. Signal se ti rychle dostane pod kůži.

Lidé se chápou a problémy řeší společně. Když má někdo zásek nebo něco složitého řeší, ostatní se mu snaží pomoct. Skvělé je, že si tým v Signalu umí vyříkat složité věci a říct si své názory bez toho, aby se pak někdo na někoho díval skrz prsty. Je samozřejmostí, že musíš být hodně samostatná/ý a snažit se hledat vlastní řešení, protože lidi kolem toho mají taky nad hlavu, ale když potřebuješ, nenechají tě ve štychu. Je nutné zmínit, že je to na jednu stranu skvělé flow a na druhou tlak a záhul. Ten každý prožíváme jinak a jen díky spolupráci se dokážeme vzájemně vykrývat a v tu správnou chvíli podpořit.

Někdy sedíte kolem stolu a hledáte řešení nebo posouváte nápad. A najednou se ozve ta nová holka nebo nový kluk, co s námi sedí 14 dní a celou dobu mlčeli. Řekne svůj názor a celé to rozsekne. Naučili jsme se, že nezáleží, na jaké pozici jsi, jak dlouho s námi jsi a co máš za sebou nebo kdy jsi odmaturoval/a. Každý názor se počítá a je vítaný. Diskuze je u nás na denním pořádku a uvědomění, že se můžeš vyjádřit beze strachu, je osvobozující. V Signalu můžeš být sám/sama sebou. Být v týmu, který tě respektuje, nesvazuje a počítá s tebou. 

Signal nejde dělat bez vášně. Pokud nepřeskočí jiskra a ty nezahoříš pro to, co tady každý rok chceme dokázat, nebudeš mít sílu a energii. Umělecké prostředí je náročné – jeden týden máš umělce, další týden už ne, jeden týden máš v rozpočtu 3 miliony a ten další už ne, nebo opačně. Neustále zažíváš horskou dráhu zklamání a nadšení a je třeba to brát tak, jak to je. Nálada se ti za den promění čtyřikrát. Nakonec se to všechno uděje a zaklapne to do sebe, ale k tomu potřebuješ víru a nadšení. Důležité je uvědomovat si, že jsme v tom všichni společně – je absolutně nutné sdílet všechno mezi sebou. Společně jedeme nahoru, společně dolů. Společně jeden den jásáme a společně další den řešíme fuck-up, který ovlivňuje náladu všem.

V Signalu děláme odvážné věci. Proměňujeme pražský kulturní prostor a přispíváme k tomu, že lidi na pár dnů zastavíme a přineseme jim krásu, umění a kreativitu .

Fungujeme v cyklech. Není to práce od A do Z. Je to nikdy nekončící proces, který se každý rok opakuje, ale každý rok je jiný. Po skončení festivalu přetočíme list a začínáme v podstatě znovu. Poučeni z předešlých chyb a plní nové inspirace a nápadů. Musíme být hodně flexibilní, ale to je to, co na tom svým způsobem mají všichni rádi. 

Martin Pošta říká, že i po 12 letech jsme stále nikdy nekončící startup. Každý rok nanovo. Každý rok startujeme skoro s novými myšlenkami, konceptem a očekáváním. Co tu ale najdeš a na čem stojí každoroční úspěch festivalu, je dobrý základ. Zkušenosti a core tým samozřejmě zůstávají, ale jinak se jede všechno od začátku. Částečně obměňujeme koncept, aby byl relevantní a atraktivní. Částečně obměníme partnery. Částečně se vymění tým, přicházejí noví lidé, které myšlenka Signalu nadchla, odcházejí ti, které už vyčerpala.

A je to pořád nekonečná zábava.